poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Smishing - jak nenaletět podvodům přes SMS

31.1.2018

O podvodných e-mailech toho už víme hodně – mazat, neotevírat. Avšak co když se ke stejnému účelu používá SMS? Jak reagovat? Nebo nereagovat vůbec? Jak se nenechat zmást a překazit temné plány esemeskových zločinců, radí dánská spotřebitelská organizace Forbrugerrådet Tænk 

Falešné e-mailové zprávy již zdaleka nejsou jedinou cestou k získání cizích osobních údajů nebo přístupových hesel. Esemeskovému podvodnictví se říká smishing (e-mailovému phishing). A zatímco e-mailové služby umí rozeznat spamové zprávy, v telefonech spamový filtr není, je to jen na vás. Myslete na to, než v příchozí zprávě poklepete na nabízený odkaz.

Jak smishing rozpoznat

Cílem smishingu bývá zjištění vašich soukromých údajů, například rodného čísla nebo hesel k bankovním a jiným službám. Proto pozorně zkoumejte obsah zpráv. Je-li vám nabízen odkaz, na kterém budete muset zadat, změnit nebo jakkoli použít konkrétní údaje (například k bankovním službám), je to neklamná známka podvodné SMS. Oznámení výhry v soutěži, které jste se nezúčastnili a nikdy o ní neslyšeli, je trikem, který známe i z e-mailů. I špatná čeština (nebo jakýkoli jiný jazyk, který ovládáte) je varováním, může jít o strojový nebo automatický překlad. Ale ani dokonalá jazyková stránka není důvodem poslechnout a řídit se instrukcemi v podezřelé zprávě.

Pozor na odesílatele

Jméno odesílatele podvodné esemesky může připomínat banku, jakoukoli platební nebo jinou službu, oficiální instituci, úřad apod. Nenechte se oklamat. Jméno odesílatele podvodník snadno změní, a proto se pak může zdát, že vám píše skutečná banka anebo například i radnice. „Důležitá informace od …“ na začátku zprávy neznamená, že se jedná o oficiální varování, je to stále jen text zprávy, kterou může napsat kdokoliv. Banky, platební služby a portály ani úřady po vás nikdy nebudou vyžadovat citlivé údaje a osobní informace prostřednictvím textovky.

Nevěřte odkazům

Odkazy v podvodných zprávách mají za cíl umožnit vám odeslání osobních údajů nebo poskytnout podvodníkům přístup k vašemu telefonu. Jsou často zkráceny, takže nepoznáte, co se za nimi skutečně skrývá, dokud na ně nekliknete. Zkrácený odkaz vypadá například takto http://goo.gl/2xcwlP nebo takto bit.ly/1dw0I2I. (Našich příkladů se nebojte, dostanou vás na stránky Forbrugerrådet Tænk.) Když nevíte, kam přesně vás odkaz dostane, neotevírejte jej.

Všechny potřebné změny osobních údajů na internetu proveďte jen přes oficiální stránky bank a institucí.

Jak se chránit

Zprávu ignorujte. Vymažte ji tak, abyste omylem neklikli na odkaz v ní. Máte-li pochybnosti, obraťte se na banku, poštu, platební službu apod., které měly být údajným odesílatelem – nejenže se ujistíte, že je vše v pořádku a případný problém vyřešíte bezpečným způsobem, ale umožníte příslušné instituci varovat další osoby, které by mohly na podvod naletět. Nezapomeňte, že i pro toto spojení s bankou nebo úřadem musíte použít kontaktní údaje z oficiální stránky, nikoli ty, které nabízí esemeska.

Nahlaste problém policii

Jelikož se jedná o pokus o podvod, je třeba ohlásit jej na policii, což znamená postoupit jí plný text i informace o odesílateli. Je také vhodné upozornit na problém instituci, jejímž jménem jste byli mylně osloveni, pomůžete jí tak chránit další možné oběti.

Související články