Chloristany jsou soli kyseliny chloristé. V potravinách se mohou vyskytovat z různých důvodů. Jsou přítomny v přírodě, tvoří se v atmosféře, mohou být také v půdě a pronikat do podzemních vod.
Do zeleniny a ovoce se chloristany běžně dostávají kvůli člověku, například skrze dusíkatá hnojiva. Vliv má také výroba, použití a likvidace pohonných hmot či výbušnin. Dalším způsobem je rozklad chlornanu sodného, který se používá jako bělidlo nebo dezinfekce a následně může kontaminovat vodní zdroje.
V současnosti není v Evropské unii povoleno používání těchto látek v přípravcích k ošetření rostlin ani v prostředcích k prevenci nebo boji se škůdci a chorobami. V Evropě pocházejí rezidua chloristanů v potravinách převážně z některých chlórovaných prostředků k čištění vody nebo dezinfekci potravin. Nejčastěji jsou obsaženy v listové zelenině a plodinách ze skleníků.
Chloristany brání organismu správně přijímat jód, proto se jejich přítomnost v ovoci a zelenině sleduje od roku 2013. EFSA dospěla k závěru, že v mladších věkových skupinách s mírným až středním nedostatkem jódu se může jednat o závažný problém a že i krátkodobá expozice může ovlivnit zdraví kojenců a malých dětí.
Opatření ke snížení přítomnosti chloristanu v potravinách se zaměřují na uplatňování správných zemědělských postupů, zejména při hnojení, čištění a dezinfekci potravin a zařízení.
V roce 2015 bylo rozhodnuto o stanovení referenčních norem týkajících se přítomnosti chloristanů v potravinách. Nařízení s povinnými limity bylo zveřejněno v květnu 2020 pod číslem 2020/685. Stanoví maximální přijatelné množství chloristanu v ovoci, zelenině, bylinných a ovocných čajích, v kojenecké a následné dětské výživě, v potravinách pro zvláštní léčebné účely určené nejmenším, v potravinových produktech a dětských potravinách na obilninové bázi. Nové opatření platí od 1. července 2020.