poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

(Ne)čokoládové Velikonoce

30.3.2015

Velikonoční pomlázku bez čokoládových zajíčků či vajíček si nejspíš dokáže představit jen málokdo. Není však všechno zlato, co se třpytí a pod krásně vyhlížejícím obalem nemusíte vždy narazit na opravdovou čokoládu.  

Dva velikonoční zajíčci stejné velikosti, oba zabalení v pestrobarevném staniolovém obalu a navíc od stejného výrobce (Cosmo Sp. z o.o., Polsko). Jeden prodávaný v Lidlu za 12,90 Kč, druhý v Coopu za 9,50 Kč. Zdánlivě je jedno, po kterém sáhnete. Ale pozor, v jednom případě si kupujete čokoládu (na fotce vlevo), ve druhém cukrovinku označenou jako kakaová pochoutka. Důvodem je, že název čokoláda nést nesmí – neobsahuje totiž předepsané množství kakaa, které dělá čokoládu čokoládou. 

 

Opravdová čokoláda

Na trhu najdeme různé druhy čokolády, které jsou definovány ve vyhlášce č. 76/2003 Sb. Ta udává minimální podíl kakaové sušiny v mléčné a hořké čokoládě, pro mléčnou a bílou (ta kakao neobsahuje) pak diktuje také nejnižší přípustný obsah mléčné sušiny. 

Velikonoční figurky jsou nejčastěji vyrobeny z čokolády mléčné, která je mezi spotřebiteli nejoblíbenější. Aby mohl výrobek nést takový název, musí obsahovat nejméně 25 % celkové kakaové sušiny, 14 % mléčné sušiny a minimálně 3,5 % mléčného tuku.

 

Bílá čokoláda neobsahuje kakaovou sušinu. Je vyrobená zejména z kakaového másla (minimálně 20 %), mléka nebo mléčných výrobků (nejméně 14 % mléčné sušiny) a sladidel.

Mléčná čokoláda obsahuje nejméně 25 % celkové kakaové sušiny a 3,5 % mléčného tuku. Jako „extra“ je pak označena mléčná čokoláda s minimálně 30% podílem celkové kakaové sušiny, 18 % mléčné sušiny a 4,5 % mléčného tuku. 

Hořká čokoláda musí obsahovat nejméně 35 % celkové kakaové sušiny, výrobky vyšší jakosti (extra) pak 43 %. Existuje i řada hořkých čokolád s mnohem vyššími podíly kakaa. Nejvíce chuťových tónů si lze vychutnat u těch s obsahem sušiny v rozmezí 60–75 %, u čokolád s vyšším podílem už může převažovat hořkost nad ostatními chuťovými vjemy. 

 

Na pochoutkách si nepochutnáte

Byť se podle našeho průzkumu objevují v obchodech již méně, stále je možné narazit na zmiňované čokoládové pochoutky v podobě velikonočních figurek určených zejména dětem. A pro ty bychom chtěli jen to nejlepší, že? Proto je třeba dobře číst etikety.

Ve složení výrobků, které nemohou nést název čokoláda, se na prvních místech objevují cukr, ztužený palmo-jádrový nebo jiný tuk a sušená mléčná syrovátka. Až pak zpravidla následuje kakao, v případě našeho zajíčka jde o 4 %. Cena takových výrobků sice může být nižší (a také byla), jejich kvalita tomu ale odpovídá. Pravá čokoláda s vysokým podílem kakaa přitom obsahuje vyšší podíl theobrominu a kofeinu, což jsou látky, které mohou mít povzbuzující účinky. A určitě si na ní víc pochutnáte.

Je ovšem pravda, že také do čokolády dnes mohou přijít i jiné a levnější rostlinné tuky nekakaového původu. Kromě kakaového másla může být přidáván i některý ze šesti schválených druhů tuků tropického původu. Pokud však čokoláda takové tuky obsahuje, musí být na obalu uvedeno, že „vedle kakaového másla obsahuje i rostlinné tuky“. Jejich celkový obsah ve výrobku nesmí být vyšší než 5 %.

 

Historie čokolády

Základní surovinou pro výrobu čokolády jsou kakaové boby. Získávají se z kakaovníku (latinsky Theobroma cacao), který se pěstuje v Africe nebo Jižní Americe. V Evropě se kakaové boby objevily kolem 16. století a sloužily k přípravě kakaa, které bylo velmi oblíbené. Ke zmírnění jeho hořké chuti se do něj začal přidávat cukr, med nebo vanilka. Tabulková čokoláda, jak ji známe dnes, byla vyrobena v první polovině 19. století.

Samotná výroba čokolády začíná u zpracování kakaových bobů. Dochází nejdříve k jejich kvašení, sušení a třídění. Následně se kakaové boby praží, drtí a melou. Vzniklá kakaová hmota se následně smíchá s dalšími surovinami jako je cukr, kakaové máslo, sušené mléko a jiné. Aby měla čokoláda jemnou strukturu, následuje proces válcování a tzv. konšování, což je intenzivní míchání, roztírání a provzdušňování čokoládové hmoty. 

Konečným procesem před formováním a chlazením je temperování. Správnou temperací získá čokoláda lesklou, jednotnou strukturu. V této fázi výroby se také může zabránit vzniku tukového výkvětu, který poznáte podle bílého až šedého povlaku na povrchu čokolády. Ten sice nenarušuje zdravotní nezávadnost, jedná se však o jakostní vadu. Tukový výkvět může také vzniknout, pokud čokoládu skladujete v ledničce, což se nedoporučuje. Ideální teplota pro čokoládu je kolem 18 °C. 

Související články