Studentské sdružení Zero Emission Group při Švýcarském federálním technologickém institutu (EPFL) v Lausanne zkoumalo ekologický dopad salátu prodávaného v chladných měsících roku. Jako poslední se dle zjištění mladých vědců umístil švýcarský salát ze skleníků vytápěných fosilními palivy, protože jeho pěstování spotřebovává nejvíce energie. Zhruba 90 % švýcarských skleníků používá fosilní paliva a podle statistik z roku 2019 tvoří skleníky okolo 22 % přímé spotřeby energie ve švýcarském zemědělství. Alternativou je dálkové vytápění či tepelná čerpadla, ale přechod na tyto metody je finančně nákladný. Ve Švýcarsku využívá obnovitelné zdroje energie desetina skleníků.
Ekologická bilance skleníkových salátů dovezených ze Španělska byla výrazně lepší. Souvisí to s mírným španělským podnebím, které umožňuje provoz bez dodatečného vytápění. Rozdíl mezi švýcarským a španělským skleníkovým salátem byl takový, že ani kamionová doprava z Andalusie do Švýcarska na vzdálenost více než 1800 km nezměnila hodnocení zkoumaných výrobků. Ekologická bilance švýcarského salátu ze skleníků vytápěných fosilními palivy byla lepší pouze v případě španělského dovozu leteckou přepravou.
Klimaticky nejšetrnější by byl místní salát pěstovaný bez ohřevu z venku pěstovaných plodin nebo salát z nevyhřívaných skleníků.
Tým nehodnotil sociální dopady, jako jsou pracovní podmínky a vliv rozsáhlých zemědělských plantáží a skleníků na krajinu a přírodu.