poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

ZPS varuje před transmastnými kyselinami

28.4.2015

Transmastné kyseliny, které vznikají při průmyslovém zpracování rostlinných tuků a vyskytují se v řadě potravin, jsou vysoce škodlivé. Po jejich zákazu či omezení maximálního přípustného množství nyní volá i slovinská spotřebitelská organizace Zveza Potrošnikov Slovenije (ZPS).

Transmastné kyseliny, označované jako TFA, vznikají jako vedlejší produkt při ztužování tuku hydrogenací. Jedná se o velmi levnou metodu, která navíc významně prodlužuje trvanlivost potravin, jejíž nevýhodou je právě vznik škodlivých transmastných kyselin. Jejich výživová hodnota je nulová, pomáhají vzniku škodlivého cholesterolu LDL a naopak snižují hladinu „dobrého“ cholesterolu HDL. Podle vědeckých studií příjem transmastných kyselin významně zvyšuje pravděpodobnost cévních onemocnění, podle studie amerických vědců může jejich nadměrný příjem poškozovat i paměť.

Slovinské ZPS vadí, že ačkoli existuje modernější metoda ztužování tuku, takzvaná esterifikace, při níž transmastné kyseliny nevznikají, spotřebitelé se s nimi stále setkávají v mnoha různých druzích potravin. Nejčastěji se to podle spotřebitelské organizace týká sušenek, oplatek a sladkého pečiva, mražené pizzy, brambůrků a margarínů vyráběných zastaralým způsobem.

ZPS se zároveň nelíbí, že výrobce nemá povinnost uvádět obsah transmastných kyselin na obalu. Ve složení se většinou schovávají pod názvem „částečně ztužené“ či „částečně hydrogenované“ tuky, někde pak pouze pod nicneříkající položkou „rostlinné tuky“.

Spotřebitelům ZPS nabízí jednoduchý klíč, podle něhož by měli poznat, zda výrobek transmastné kyseliny obsahuje. Důležité je si všímat hlavně podezřele dlouhé trvanlivosti potravin. Například u sušenek, které obsahují „rostlinný tuk“ a mají trvanlivost rok či více, je téměř jisté, že nežádoucí transmastné kyseliny obsahovat budou.

Podle slovinské spotřebitelské organizace je současná situace neúnosná a je třeba transmastné kyseliny legislativně regulovat na celoevropské úrovni. Na lokální úrovni přitom regulace funguje. ZPS uvádí příklad Dánska, které omezilo povolené množství transmastných kyselin ve výrobku na dva gramy na sto gramů tuku. Po zavedení regulace se výrazně zvýšila senzorická i nutriční hodnota dotčených potravin a nenastalo ani zdražení, kterého se mnozí spotřebitelé obávali. Podobné předpisy platí i v Rakousku.

Transmastnými kyselinami a jejich riziky se zabývá i dTest. Česká spotřebitelská organizace se dlouhodobě snaží o uzákonění podobných limitů, jaké platí v Dánsku či v Rakousku. V minulosti dTest upozornil na vysoký obsah nežádoucích transmastných kyselin v hořických trubičkách a plněných oplatkách či v jedlých rostlinných tucích. Některá zjištění byla alarmující, právě u jedlých rostlinných tuků byl odhalen až 28 % obsah TFA.
 

Související články