poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Probiotika nemusí vždy pomáhat

1.8.2018

O účincích a bezpečnosti užívání probiotik, prebiotik a jim podobných přípravků zdaleka nevíme vše, upozorňuje nová studie zveřejněná americkým časopisem Annals of internal medicine. V některých případech mohou i uškodit.

Užívání probiotik se stalo běžnou praxí v péči o zdraví střev a jejich mikroflóru. Spotřebitelé v USA za probiotika v roce 2017 utratili dvě miliardy amerických dolarů. Před pěti lety to bylo o polovinu méně.

Probiotika jsou mikroorganizmy, které pomáhají udržet nebo znovunastolit bakteriální rovnováhu trávicího ústrojí. Bojují proti průjmům v důsledku užívání antibiotik, některým infekcím, střevním zánětům apod. Probiotické výrobky však nejsou stejné a různá probiotika mohou mít rozdílné účinky.

Prebiotika jsou látky, kterými se probiotika neboli „hodné bakterie“ živí a dále se pak rozmnožují. Probiotika i prebiotika jsou přirozeně obsažena v mnoha různých potravinách.

Zmíněná studie se věnovala používání při různých klinických indikacích a zjistila, že se jen výjimečně přihlíží k nebezpečí nežádoucích a škodlivých účinků jejich užívání. Z 384 případů jen 9 přesně definovalo bezpečnostní faktory a celá třetina se těmito informacemi nezabývala vůbec.

Jaká jsou možná rizika?

Konzumací probiotik do svého těla vpravujeme živé mikroorganizmy. Když se dostanou do našeho trávicího traktu, teoreticky a velmi vzácně se mohou stát zdrojem infekce. Běžnému zdravému člověku takové nebezpečí hrozí jen velmi výjimečně. Například u těžce nemocných osob, lidí se sníženou imunitou (v důsledku HIV nebo probíhající chemoterapie), u předčasně narozených kojenců a batolat nebo seniorů v pokročilém věku je riziko větší.

Probiotika ze stravy jsou přirozenější

Nejzkoumanější a nejčastěji používané typy bakterií v probiotických doplňcích jsou ze skupin laktobacilů a bifidobakterií. Tvoří je stovky různých kmenů, přičemž každý může působit jinak a mít odlišné účinky. Průzkum potvrzující kvality jednoho nevypovídá o podobném efektu užívání jiného. Na potravinách ani na doplňcích se zpravidla o těchto odlišnostech nic nedočteme, protože ani jedny nepodléhají přísným požadavkům jako léčiva.

Často je vhodnější dodávat tělu přirozeně ve stravě, nikoliv pomocí doplňků. Zatím nebyly zaznamenány případy, ve kterých by probiotika ze stravy uškodila zdravým jedincům.

Stejně jako u všech potravinových doplňků platí, že i užívání probiotických nebo prebiotických produktů je nutné konzultovat s lékařem nebo lékárníkem – ti zhodnotí váš stav i případné interakce s dalšími užívanými přípravky.

Studie, o které informovala i americká spotřebitelská organizace Consumer reports, nemá za cíl probiotika odsoudit. Její výsledky je třeba chápat jako výzvu k detailnějšímu zkoumání jejich účinků a věnování pozornosti také případným rizikům.

Související články