poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Jednorázové nádobí? Ani zákaz plastů problém nevyřešil

31.5.2021

Jednorázové nádobí ohrožuje zdraví i přírodu, i když není z plastu. Francouzský test odhalil škodlivé látky. Recyklace není snadná a kompostovatelnost není samozřejmostí. Důležité je stanovit jednotné normy na obsah všech problematických látek. Nejlepším řešením jsou však výrobky k opakovanému použití.

V EU platí zákaz prodeje jednorázového plastového nádobí. Nahradily jej výrobky, které jsou často nabízeny jako „biologicky rozložitelné“, „kompostovatelné“, „ekologicky nezávadné“ či dokonce „100% přírodní“. Tato tvrzení však pouze maskují problémy, které jednorázové misky, talíře, kelímky nebo příbory skýtají pro životní prostředí.

Suroviny jako cukrová třtina, pšenice, palmové listy nebo papír či lepenka vyvolávají představu přírodních materiálů, ale to neznamená, že jsou neškodné. Pouze pětina neplastových talířů, kelímků a brček v testu organizace UFC-Que Choisir neobsahovala škodlivé chemické sloučeniny. Podle evropského nařízení z roku 2004 nesmí materiály určené pro styk s potravinami uvolňovat látky, které ohrožují zdraví spotřebitelů. Přesné limity však nejsou detailně propracovány a zvláštním předpisům se striktně určenými prahovými hodnotami zatím podléhají pouze čtyři typy materiálů. 

Jsou mezi nimi plasty, ale nikoliv jejich náhražky. Každá členská země může zavést vlastní normy, ale k důsledné ochraně zdraví i životního prostředí je nutné mít předpisy závazné pro celou EU. Například perfluorované sloučeniny jsou toxické a ve vzorcích francouzského testu se vyskytovaly často a v neúměrném množství. Obsahovalo je veškeré nádobí a čtyři brčka z rostlinných vláken. Vzhledem k rostlinnému původu surovin byly odhaleny rovněž rezidua pesticidů.

Výrobky z lepenky nebo papíru jsou recyklovatelné, i když jsou potaženy polyetylenem, aby odolávaly vlhku. S materiály z cukrové třtiny, bambusu nebo palmových listů si recyklační společnosti neporadí, protože vodu odpuzující látky jsou jejich součástí. Ani informace o kompostovatelnosti nejsou jednoznačné.

Spotřebitel se nedozví, zda jde o domácí nebo průmyslové kompostování a za jakých podmínek probíhá. Obsažené perfluorované sloučeniny jsou navíc extrémně odolné a znečišťují také ekosystémy daleko od lidských obydlí.

Zatímco papír, lepenku nebo dřevo může být místní výroby, suroviny, jako jsou cukrová třtina, bambus nebo palmové listy se musí dovážet například až z Brazílie, Číny nebo Indie. Tím silně narůstá uhlíková stopa produkce.

Související články