poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Stiftung Warentest vyvrací mýty o antibiotikách

3.2.2017

Myslíte, že antibiotika pomáhají při nachlazení, že by se neměla zapíjet mlékem nebo naopak že se jedná o škodlivé chemické látky, které byste neměli užívat za žádných okolností? Německá spotřebitelská organizace Stiftung Warentest (SW) se zaměřila na sedm nejčastějších mýtů o antibiotikách, které se rozhodla uvést na pravou míru.

První mýtus se týká léčení nachlazení antibiotiky. Jak SW uvádí, většina méně závažných nemocí horních cest dýchacích je způsobena virovou infekcí, proti ní jsou antibiotika neúčinná. SW tak místo samoléčby antibiotiky radí naordinovat si horký čaj s citronem, odpočinek a pravidelné koupele, v případě komplikovanějšího průběhu nemoci pak rozhodně navštívit lékaře.

Druhý mýtus říká, že antibiotika posilují imunitu. Odolnost vůči nemocem se ale rozhodně užíváním antibiotik nezvyšuje. Nadměrné užívání antibiotik činí organismus odolnějším leda tak vůči antibiotikům samotným, protože umožňuje vznik rezistentních bakterií či „superbakterií“ odolných vůči více různým druhům antibiotik.

Antibiotika patří do každé lékárničky, říká třetí mýtus. To však rozhodně není pravda. Vzhledem k povaze antibiotik jako léčiva není vhodné, aby se uživatel sám od sebe rozhodl pro samoléčbu. Nespotřebované léčivo nepatří do lékárničky ani do odpadkového koše, pacient by ho měl vrátit do lékárny.

Příznivci čtvrtého mýtu považují antibiotika za škodlivé toxické látky, kterým je nejlepší se vyhýbat. Takové tvrzení opět není pravdivé. Samozřejmě, antibiotika není možné užívat, jak se zlíbí, a stejně jako každá jiná léčiva mohou mít vedlejší účinky. Někteří lidé pak mohou být alergičtí na některé obsažené látky. Vyhýbat se antibiotikům v případě bakteriální infekce je ovšem nezodpovědné a nebezpečné. V případě nežádoucích vedlejších účinků SW doporučuje neprodleně zajít za lékařem.

Pátý mýtus se podobá čtvrtému. Považuje totiž antibiotika za čistě „chemické látky“. Většina antibiotik je ovšem přírodního původu – příběh o tom, jak Alexandr Fleming objevil penicilin ve formě plísně na nemyté laboratorní misce, je jistě dobře známý. Většina účinných látek pochází právě z plísní, hub či mikroorganismů.

Pokud se cítíte lépe, můžete antibiotika klidně vysadit, říká šestý mýtus. To SW opět vyvrací. Pokud příznaky ustanou, nemusí to ještě nutně znamenat, že se pacient zcela zbavil bakteriální nákazy. Ta může stále přežívat, i když v oslabené formě. Při vysazení antibiotik tak hrozí návrat onemocnění a rychlé zhoršení stavu.

Poslední mýtus se týká poznatku, že při užívání antibiotik by se měl pacient vyhýbat mléku a mléčným výrobkům. Tento mýtus je pravdivý jen z části. Zásada vystříhat se mléčných výrobků platí jen při užívání přípravků s některými účinnými látkami, jako jsou tetracyklin, doxycyklin, minocyklin, ciprofloxacin či norfloxacin. Při společném užívání těchto látek spolu s mléčnými výrobky mohou vznikat v žaludku obtížně rozpustné vápníkové sraženiny. Ostatní druhy antibiotik s mlékem významné kontraindikace nemají.

SW nedoporučuje míchat antibiotika s alkoholem. V kombinaci s látkami jako tindazol, linezolid či erytromycin se jedná o životu nebezpečnou kombinaci. U jiných látek alkohol zesiluje účinky na nežádoucí míru, další zase v kombinaci s alkoholem vedou k vytváření acetaldehydu. To vede k nepříjemným stavům závratí, bušení srdce či potíží s dýcháním.
 

Související články