Některé z největších evropských aerolinek nedokázaly v souvislosti s pandemií zajistit náhradu za neuskutečněné lety a poskytnout cestujícím jasné a úplné informace o jejich právech v mimořádné situaci. Nejvíce spotřebitelských stížností v EU se vztahovalo na jednání Aegean, Air France, EasyJet, KLM, Norwegian, Ryanair, TAP Portugal nebo Transavia, k nekalým praktikám však docházelo i u jiných dopravců.
Evropská organizace spotřebitelů BEUC, jejímž členem je také dTest, a 11 členských organizací (italské Altroconsumo a Adiconsum, portugalská DECO, řecké EKPIZO a KEPKA, norská Forbrukerrådet, španělská OCU, slovenská SOS Poprad, belgická Test-Achats / Test-Aankoop, francouzská UFC-Que Choisir, britská Which?) podaly stížnost na některé letecké přepravce.
O neférových praktikách byly informovány kontrolní orgány daných zemí, a také Evropská komise. Národní úřady by měly důkladně prošetřit obchodní praktiky a dodržování zákaznických práv v posledních několika měsících a přimětletecké společnosti, aby dodržovaly právní předpisy. Lidé si nejčastěji stěžovali na tlak přijmout poukázky místo peněžních náhrad za zrušené lety, neposkytnutí informací nebo poskytnutí zavádějících informací o spotřebitelských právech. Mezi další patří neexistující možnost požádat o vrácení peněz, protože se prakticky nelze spojit se zákaznickým servisem nebo proto, že standardní online formulář odkazuje na neplatné stránky, či potíže s hledáním informací o peněžních náhradách, zatímco je systematicky propagována možnost náhradního poukazu na jinou cestu.
Letecké společnosti musí informovat spotřebitele o jejich právech v případě zrušení letu a poskytnout cestujícím možnost rozhodnout se pro vrácení zaplacených peněz. Utajení nebo poskytnutí neúplných či klamavých informací spotřebitelům o jejich právech na úhradu je v rozporu se spotřebitelským právem EU.