Zákazníci si někdy nesprávně vykládají tvrzení uvedená na obalech, zjistila spotřebitelská organizace Test-Achats. Většina respondentů průzkumu uvedla, že velmi důvěřuje označení „kuře z volného chovu“. Na druhém místě se umístily jakékoliv zmínky o farmě, farmáři nebo farmářském původu. Na třetím skončilo označení „bio“. Třetina (34 %) spotřebitelů se domnívala, že kuřata z volného výběhu se mohou neustále pohybovat svobodně ve venkovním prostředí, což není pravda. Ekologická značka poskytuje v tomto směru větší záruku, že drůbež měla částečný nebo úplný a nepřetržitý přístup na volné prostranství.
Jistotu spotřebiteli dává doplňující označení, že kuře bylo chováno „pod širým nebem“, které znamená nejméně 2 m² výběhu na kuře, nebo „chováno na svobodě“, což označuje neoplocený výběh.
Obchody nabízejí drůbež s řadou rozmanitých označení: „místní kuře“, „tradiční kuře“ nebo dokonce „kvalitní kuře“. Ačkoli chov takových kuřat možná opravdu respektuje welfare zvířat, samotná označení nepodléhají žádné nezávislé a transparentní kontrole a neposkytují žádnou jednoznačnou záruku o kvalitě chovu, o životních podmínkách a krmivu nebo o udržitelnosti. Taková tvrzení cílí na emoce spotřebitele a mohou být výrobci či prodejci zneužity ke klamavým obchodním praktikám. Kolegové z Test-Achats se proto domnívají, že používání označení a tvrzení na obalech kuřat v obchodech musí být přísněji regulováno.