poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Označení potravin jako babiččiny, tradiční či řemeslné v Belgii nic neznamená

15.3.2017

Na pultech belgických prodejen se stále můžete setkat s potravinami, které jsou označovány jako tradiční, babiččiny, řemeslné či domácí, ačkoliv s tradicí nic společného nemají a nejedna babička by se nad jejich recepturou plnou barviv a konzervantů pokřižovala. Praxi podobných nicneříkajících označení kritizuje i tamní spotřebitelská organizace Test-Achats.

Belgické zákony podobná lákavá, avšak nicneříkající pojmenování vůbec neřeší. „Domácí“ potraviny tak mohou vznikat na výrobní lince továrny, „tradiční“ zase obsahují přísady, které se na potravinářském trhu objevily teprve před pár lety.

Například pojem „řemeslník“ je belgickými zákony definován poměrně striktně a jasně. Přídavné jméno „řemeslný“ však již zákon nezná a tak se může objevit na jakémkoliv potravinářském výrobku bez ohledu na původ či technologii výroby.

V jiných zemích výrobci nemohou s podobnými termíny zacházet, jak se jim zachce. Test-Achats dává za příklad Francii, Irsko a také Českou republiku. A vyzdvihuje, že použití podobného označení je v těchto zemích mnohdy podmíněno dodržením receptury, přesného postupu výroby a v některých případech je určeno pouze pro malovýrobce.

Test-Achats připomíná, že ačkoli belgické zákony označení potravin příliš neřeší, evropská legislativa výrobcům zakazuje klamat na obalu. Největší porušovatele pak spotřebitelská organizace obeslala výzvou, aby přestali používat nicneříkající termíny v názvu svých výrobků.

Proti klamavému označování potravin bojuje i spotřebitelská organizace Consumentenbond ze sousedního Nizozemska. V poslední době kritizovala například „celozrnné“ křehké chleby, které obsahují pouze poloviční množství celozrnné mouky, či potraviny, na nichž jsou uvedeny výživové hodnoty pouze ve stavu po uvaření podle doporučeného způsobu přípravy.
 

Související články